Na výstavě zákaz focení – jak si pamatovat zajímavé informace?

S rodinkou chodíme čas od času do muzeí na výstavy, kde jsou samozřejmě nejvíc v oblibě hmatatelné exponáty, ale hodně zajímavých věcí bývá napsaných na informačních panelech. A to býval kámen úrazu! Pročítali jsme dlouhé texty, ale když jsme přišli domů, zjistili jsme, že si z toho moc nepamatujeme. Znáte to taky?

Mám pro vás tip, jak si zapamatujete všechno, co chcete…a ještě se u toho pobavíte.

 

Nedávno jsem byla na hodně zajímavé výstavě o lidském těle, kde byl zákaz focení, takže všechno mi muselo zůstat jenom v hlavě.  A samozřejmě tam byla zrovna velká spousta informací, které jsem si chtěla pamatovat. Bylo jich ale tolik, že bych kvůli jedné zapomněla pět dalších. Proto jsem využila paměťové technikypři čtení textů jsem si tak trošku hrála. Ukážu vám na několika větách, jak.

Věděli jste třeba, že čištění zubů znali už staří Řekové a Římané? Ti si čistili zuby párátkem. A v Indii k tomu využívali fíkový list, který žvýkali. Zato v Číně už používali zubní kartáčky.

Jak si tuhle informaci zapamatovat?

 

Náš mozek si nejlíp pamatuje zajímavý děj, příběh, pamatuje si obrazy, emoce a všechny informace nám jdou do paměti přes naše smysly. To znamená, že když si v mysli představíme příběh, vybavíme si ho pěkně v obrazech, prostě ho budeme před sebou vidět, vžijeme se do něj, budeme cítit jeho náladu, uvidíme a uslyšíme, co se tam děje, tak si to snadněji zapamatujeme a hlavně si na to snadno vzpomeneme.

 

A teď teda ten příběh, abych si zapamatovala, jak je to s tím čištěním zubů.

 

Představím si řecko – římského zápasníka (to jsou ti Řekové a Římani), jak pošťuchuje párátkem vedle sedícího Inda. Ten Ind je jen v turbanu, protože fíkový list, který měl mít kdesi… (no jasně, jako Adama a Eva 😉 ) žvýká v puse. A oba, ten řecko římský zápasník pošťuchující párátkem i ten Ind žvýkající fíkový list, se dívají na miliónový zástup Číňanů, který jim ukazuje, jak se čistí zuby kartáčkem.

 

Vidíte, jak je ten řecko římský zápasník zákeřný? Jak toho sedícího Inda píchá párátkem? Kam asi? Bolí ho to? A co ten Ind? Opravdu mu u pasu chybí ten fíkový list a má na sobě jenom turban? Žvýká fíkový list v puse? A co ti Číňani? Je jich vážně tolik? A mají kartáček na zuby všichni nebo jenom někdo?

 

Když si tu představu ještě několikrát zopakujete, klidně se zavřenýma očima, kdy to budete víc vnímat, tak si už vždycky budete pamatovat počátky čištění zubů.

 

Na výstavě jsem se taky dozvěděla, že vzduchem, který za den nadýchám, bych naplnila sedm horkovzdušných balónů! No fakt, taky mě to překvapilo.

 Co s touhle informací?

 

Představím si, že když se zhluboka nadechnu, tak jak se to dělá třeba na cvičení, při tom zvednu ruce nad hlavu a podívám se na nebe, uvidím nad sebou, jak tam letí sedm balónů. Sedmička většinou znamená šťastné číslo, takže sedm balónů pro štěstí, aby se mi vždycky dýchalo co nejlíp.

Vidíte sami sebe, jak se zhluboka nadechujete a díváte se na nebe? Vidíte tam těch sedm horkovzdušných balónů? Klidně si je představte v barvách, v jakých chcete. To máte štěstí, že jich je sedm a teď budou chránit váš dech. Můžete si představit, že když někdy nebudete přece jenom moct popadnout dech, jeden z těch sedmi balónů přiletí a trochu toho vzduchu vám do plic od sebe přifoukne.

 

Zase tam máte děj, obrazy i emoce, protože při nádechu se zklidníte, pohledem na nebe taky a ještě máte radost, že vidíte hned sedm balónů nad sebou. To si to mozek bude dobře pamatovat.

Zkusíme si do třetice zapamatovat ještě jednu zajímavost.

 

Naše sliny nám pomáhají v trávení a taky chrání zuby. Víte ale, kolik jich za život vyprodukujeme? Celé dva olympijské bazény! A jaký příběh si vymyslíme teď? Sliny jsou vlastně voda, takže si můžeme představit, jak pomalu plníme slinama bazén, třeba klidně pliváním, ať je příběh zajímavější a na něm se houpe labuť, která je  svým tvarem podobná číslici dvě. Tak si budeme pamatovat, že slinama naplníme za život dva bazény.

                 

Chybí vám tam ten olympijský? Tak si představte, jak jsou na hladině bazénu položené olympijské kruhy a ta labuť se je snaží proplouvat a podplouvat jeden za druhým.

 

Když říkám představte si, tak tím myslím opravdu, že to budete v mysli před sebou vidět, vžijete se do toho. To náš mozek potřebuje, aby si dobře pamatoval!

 

Vidíte, jak se snažíte naplnit ten bazén pomocí slin? Vidíte tam tu labuť, jak proplouvá olympijskýma kruhama položenýma na hladině? Vidíte tu labuť, jak se podobá číslici 2?

Tak a máte to v paměti.

 

Zuby si Řekové a Římani čistili párátkem, Indové žvýkáním fíkového listu, Čínani kartáčkem. Za den bychom nadýchali sedm horkovzdušných balónů a slin za celý život vytvoříme celé dva olympijské bazény.

 

Příště, až budete na výstavě a něco zajímavého si budete číst, zkuste si k tomu vymyslet příběh, který vám to připomene, až si budete chtít vzpomenout. Důležitá je co nejintenzivnější představa a několikrát zopakovaná. Uvidíte, že si u toho užijete spoustu zábavy. A když budete mít s sebou děti, zapojte je taky, budete se divit, co všechno se dá vymyslet.

Helena Žahourová
Helena se specializuje na fungování paměti a ukazuje lidem, že si dokáží zapamatovat cokoli pomocí snadných a zábavných postupů.

Je autorkou dvou elektronických knih: 4 tipy, jak si už vždy pamatovat, kam jste dali klíče, kde máte mobil, pro co jdete... a Jak si lehce pamatovat díky jedné paměťové technice.

Více o Heleně si přečtěte zde >>>
Komentáře