Jedu do města – jak to udělat, abych tam na nic nezapomněla?

Velikonoce jsem si v myšlenkové mapě naplánovala, pomalu odškrtávám, co už mám hotovo, ale pořád mi zbývá dost věcí, které musím do Velikonoc vyřídit ve městě. A když tam pojedu, nechce se mi brát s sebou celou A4, na které mám myšlenkovou mapu namalovanou.

Mám lepší nápad, jak vše vyřídit najednou, na nic nezapomenout a nemuset při tom hlídat papír, kam bych si ty povinnosti sepsala – na všechny povinnosti, které mě ve městě čekají, si vytvořím 1 paměťovou techniku.

Zvládnu to na gauči

Sundám si svoji myšlenkovou mapu z lednice, kde ji mám nejlíp na očích, sednu si na gauč a pěkně v klidu si postupně z mapy vyberu, co v tom městě potřebuji udělat. Zjišťuji, že to vše můžu rozdělit na 3 oblasti – dojet na hřbitovy a pak nakoupit – potraviny a dekorace.

Nejvíc mi vše usnadní a hlavně ušetří hodně času, když si předem rozmyslím, kam pojedu nejdřív a kam až potom a přesně v tomto pořadí si vše zařadím do paměťové techniky. A také i položky nákupu si v paměťové technice seřadím za sebou rovnou tak, jak je budu nakupovat.

Projdu se bytem s příběhy

Jako vždy použiji moji oblíbenou paměťovou techniku Metoda loci (od slova locus = místo) a budu si v mysli ukládat jednotlivé povinnosti nebo položky nákupu pomocí zábavných příběhů (ty si mozek moc rád pamatuje) na místa do našeho bytu – na tzv. paměťovou cestu.

Nejdřív chci dojet nakoupit dekorace, takže jako první bude ležet na rohožce (což je první místo našeho bytu) spousta mašlí. Jsou různobarevné a pěkně zamotané. A já v nich mám zamotané nohy, takže se nemůžu z rohožky pohnout dál.

Na dveřích visí nový velikánský velikonoční věnec a když otevřu dveře, tak musím v předsíni dělat slalom mezi zápichami. Kousek dál před zrcadlem se naparuje svíčka a prohlíží si v něm svůj nádherný plamínek. V koupelně se koupou velikonoční sáčky na koledu, napouštějí do sebe vodu a zas ji ze sebe vylévají.

Tak, mám „nakoupené“ všechny dekorace a teď hurá na ty hřbitovy. V umyvadle jsou macešky a libují si, že mají stálý přísun vody, takže nezvadnou. Brrr, je ale nějaká studená…

A je na řadě nákup potravin.

Postupně si v mysli projdu zbytek našeho bytu a stejným způsobem si i na další místa uložím do zábavných příběhů další položky nákupu – ingredience na velikonoční jídla, sladkosti do koledy… Využiji k tomu klidně kuchyň, obývák, dětské pokoje i ložnici. Pro mě známých míst v bytě, které si umím živě vybavit a vím, jak jdou za sebou, je opravdu hodně, takže se tam v pohodě vejde celý velikonoční nákup.  

Pamatuji si všechno i bez papíru

Hurá, nemusím si brát s sebou do města žádný papír, nemusím se bát, že ho někde nechám nebo někam založím a určitě vyřídím a přivezu všechno, co potřebuji. Prostě si jen budu v hlavě představovat cestu naším bytem a na každém jednotlivém místě v bytě si vzpomenu na vymyšlený příběh, co se tam děje a tím si snadno vybavím, co mám nakoupit nebo udělat.

Jsem moc ráda, že jsem objevila jak myšlenkové mapy, tak i paměťové techniky, protože teď mi mapy pomáhají si utřídit myšlenky v hlavě a techniky všechno snadno zapamatovat. A tak i Velikonoce proběhnou ve větším klidu. Vyzkoušejte je taky, pomáhají a fungují skvěle!