Maxi-mozek v Olomouci, to musíte vidět!

Strašně moc mě baví jezdit na výlety. Proto, když mě lákali na největší model mozku, neváhala jsem. To prostě musím vidět! Vzala jsem s sebou manžela a vyrazili jsme společně na Moravu do Olomouce. No vážně, mozek, do kterého se vejde přes dvacet lidí, je právě v Olomouci.

A fakt to stálo za to!

Nadšenci tu zrekonstruovali bývalý dělostřelecký sklad a vznikla tak Pevnost poznání. Jedna z těch nadšenců byla paní doktorka Ivana Fellnerová, která nás pozvala podívat se právě na svůj projekt, onen devítimetrový mozek a ještě nás tam po přednášce pěkně provedla.

Museli jsme chvíli počkat, protože modelem mozku zrovna běhaly děti a zkoušely si, jak se okysličuje krev. Ale jenom co si v klidu sedly na stoličky ve tvaru červených krvinek a začaly si hrát zvukové pexeso, podívali jsme se dovnitř i my.

Mě nejdřív zaujala síť mozkových buněk, která se střídavě na různých místech rozsvěcovala a zase zhasínala. Simulovala tak dráhy vzruchů a paměťových stop a neustálou práci mozku.

Naproti síti neuronů byly na stěně krásně barevné mozkové polokoule a na nich byla popsaná všechna mozková centra. No jo, ale protože je tu všechno interaktivní, tak naproti tomu jsme si mohli nastavit na počítači třeba pocit hladu a na mozkových polokoulích se rozsvítila ta centra, která při tom, když máme hlad, pracují.

Takhle jsme se podívali, jak pracuje náš mozek, když nás něco bolí, když mluvíme nebo když jsme zamilovaní a při dalších skoro dvaceti činnostech. A pro ještě větší názornost k tomu vidíte všechno na videu. To mě fakt bavilo.

V modelu mozku jsou ještě další dva počítače a na nich se dozvíte spoustu dalších zajímavých informací, třeba o krvácení nebo o nervové buňce.

No ale celá Pevnost poznání není jen o modelu mozku.

Na tom samém patře se můžete podívat třeba i do modelu oka – vážně, je velký a vejdou se tam tak dva až tři lidi. V něm můžete zjistit, jak vidí nebo nevidí lidi se zákalem nebo tzv. barvoslepí nebo si můžete vyzkoušet, jak byste viděli svět, když byste byli třeba vážkou.

Když už budete mít dost lidského těla, určitě vás zaměstná spousta hlavolamů, rébusů a fyzikálních hračiček. Kdo se nebojíte a chcete si připadat jako pilot akrobatického letadla, určitě vyzkoušejte gyroskop. Ale jestli budete chtít zkusit úplně všechno, přijďte už ráno, protože vás ještě čekají další patra Pevnosti.

Můžete se přenést do doby, kdy tu ještě byli dělostřelci – a to dokonce i ve svojí uniformě, projít se korytem řeky, podívat se do spousty mikroskopů na svět, který normálně nevidíme, v digitálním planetáriu se třeba projít po měsíci nebo se podívat, co všechno dokáže světlo a elektřina.

Tady mě nejvíc dostala světelná harfa. Vždycky jsem si přála na ní umět hrát, tak tady jsem si to aspoň zkusila. Škoda, že mám jen fotku a ne hudební video. Tak třeba příště.

A když si s něčím nebudete vědět rady nebo budete chtít vědět něco navíc, vždycky se můžete zeptat animátorů, kteří jsou v celé Pevnosti a jsou rádi, když vám můžou prozradit nějaké to tajemství.

Takže příští cíl výletu pro celou rodinu je jasný – Pevnost poznání v Olomouci. Užijte si to 😉