Chci se naučit na zkoušky, tak je jasné, že mi pomůžou hlavně paměťové techniky, že jo? Nebo je to jinak?
No jasně, je to jinak!
Nejdříve použijete myšlenkové mapy!
Proč? Protože nejdříve musíte látku pochopit. Vědět, o čem to celé je. Až potom se můžete učit něco nazpaměť. A proč byste měli k pochopení učiva použít zrovna myšlenkové mapy? Důvodů je hned několik – přečtěte si je, určitě mi potom dáte za pravdu:
Když si „kreslíte“ svoji myšlenkovou mapu, zapojujete obě mozkové hemisféry. Nutí vás přemýšlet nad tím, které informace jsou nejdůležitější, které je pak rozvíjejí a navazují na ně, které spolu souvisí. Vytváříte si na papíře určitou strukturu, přemýšlíte nad hierarchií, informace analyzujete. Tím zaměstnáváte levou, tzv. víc logickou hemisféru.
Při zápisu používáte barvy, symboly, obrázky, přemýšlíte nad umístěním větví a informací v prostoru a tím zase zapojujete svoji kreativnější část mozku, pravou mozkovou hemisféru.
Když používáte myšlenkovou mapu, není to neefektivní memorování informací, ale s informacemi aktivně pracujete. Vyhledáváte ty nejdůležitější informace, přemýšlíte nad tím, co co znamená, co k čemu patří, co s čím souvisí… Lépe tak vše pochopíte a tím pádem se potom vše snadněji naučíte a také vám o tom jde lépe při zkoušce povídat.
Do myšlenkové mapy zapisujete pouze tzv. klíčová slova. Nejlepší je, když na každou větev (to jsou ty čáry v myšlenkové mapě) napíšete pouze 1 slovo – právě to klíčové, takže pro vás nejdůležitější, které vám připomene další detaily. V myšlenkové mapě nenajdete žádnou „omáčku“, která by vás odváděla od toho, co je opravdu důležité.
To, že si v myšlenkové mapě uspořádáte informace tak, jak spolu souvisí, už víte. Je to další důležitá výhoda myšlenkových map. To, co s čím souvisí, je navíc v mapě vidět na první pohled.
Pomáhají k tomu větve, které mají trochu tvar šipek (postupně se každá větev zužuje) a navíc větve s nejdůležitější informací jsou nejsilnější a ty s detaily jsou postupně tenčí a tenčí. Jasně tedy na nich vidíte, odkud kam jaká informace směřuje a co s čím souvisí.
Navíc je dobré do mapy zakreslovat pro další grafické ujasnění souvislostí symboly a šipky. Například v případě, když spolu souvisí informace, kterou jste napsali do mapy vpravo nahoru a informace, která je u jiné hlavní větve, třeba vlevo dole. V tom případě si k nim často kreslím hvězdičky stejné barvy a hned je mi jasné, že tu je něco dalšího, co s informací, kterou mám vpravo nahoře souvisí a hned vidím i co to je. Podobně můžete používat šipky.
K tomu nám dobře se v mapě orientovat, co s čím souvisí, pomáhají i barvy, protože související informace mají stejnou nebo podobnou barvu.
Přehlednost, to je to, co mě baví na myšlenkových mapách opravdu hodně. Podívám se na papír a vidím vše najednou. Do jedné mapy se mi vejde několik stránek textu. Vidím, co je důležité. Vidím, co s čím souvisí. K tomu mohu (a doporučuje se) přidat do mapy i ilustrační obrázky, při učení se hodí i vzorečky, náčrty… Vše se do ní vejde a přece se v tom vyznáte hned na první pohled.
Pomáhá k tomu i paprskovitý zápis informací, jakým do myšlenkových map vše zapisujete.
Náš mozek myslí paprskovitě, dobře si pamatuje obrázky, líbí se mu barvy… Toho všeho si v myšlenkových mapách užije víc než dost.
Obrázky upoutají mozek jako první. Než si stačí přečíst napsané informace, tak jsou pro něj takovou rychlou informací, o co v jaké části myšlenkové mapy jde. Barvy a symboly mu napoví, co s čím souvisí. Klíčová slova ho nezahlcují zbytečnostmi.
Jak jsem už psala, náš mozek myslí paprskovitě a přesně tak se do mapy informace zapisují – paprskovitě, do prostoru. Není to lineární zápis, na který náš mozek není „stavěný“. Sami víte, že když na cokoliv myslíte nebo nad něčím přemýšlíte, tak vám myšlenky lítají z jednoho konce na druhý. Chvíli přemýšlíte nad tím, pak vám do toho skočí myšlenka, která souvisí trochu s něčím jiným. A to souvisí i s další (určitě ne poslední) výhodou myšlenkových map:
Nové myšlenky a asociace se do mapy velice snadno dopisují. Prostě namalujete další větev a na ni informaci napíšete. Kamkoliv.
Když se vám něco takového stane při psaní zápisků do řádků, často se vám tam už další text nevejde, musíte to vmačkávat, psát na bok… a špatně se v tom potom orientujete.
A to všechno vám pomáhá k tomu, že cokoliv se učíte z myšlenkových map, si lépe zapamatujete a hlavně rychleji při zkoušce vybavíte.
Tak co si jako první zkusíte zapsat do myšlenkové mapy a využijete tak jejich přednosti?
Pokud nevíte, jak přesně začít, stáhněte si zdarma videonávod JAK NA MYŠLENKOVÉ MAPY, je pro vás připravený v tomto odkazu >>>