7 výhod myšlenkových map při učení

myšlenkové mapy pro učení

Chci se naučit na zkoušky, tak je jasné, že mi pomůžou hlavně paměťové techniky, že jo? Nebo je to jinak?

No jasně, je to jinak!

Nejdříve použijete myšlenkové mapy!

Proč? Protože nejdříve musíte látku pochopit. Vědět, o čem to celé je. Až potom se můžete učit něco nazpaměť. A proč byste měli k pochopení učiva použít zrovna myšlenkové mapy? Důvodů je hned několik – přečtěte si je, určitě mi potom dáte za pravdu:

1. Zapojení celého mozku

Když si „kreslíte“ svoji myšlenkovou mapu, zapojujete obě mozkové hemisféry.  Nutí vás přemýšlet nad tím, které informace jsou nejdůležitější, které je pak rozvíjejí a navazují na ně, které spolu souvisí. Vytváříte si na papíře určitou strukturu, přemýšlíte nad hierarchií, informace analyzujete. Tím zaměstnáváte levou, tzv. víc logickou hemisféru.

Při zápisu používáte barvy, symboly, obrázky, přemýšlíte nad umístěním větví a informací v prostoru a tím zase zapojujete svoji kreativnější část mozku, pravou mozkovou hemisféru.

2. Aktivní práce s informacemi

Když používáte myšlenkovou mapu, není to neefektivní memorování informací, ale s informacemi aktivně pracujete. Vyhledáváte ty nejdůležitější informace, přemýšlíte nad tím, co co znamená, co k čemu patří, co s čím souvisí… Lépe tak vše pochopíte a tím pádem se potom vše snadněji naučíte a také vám o tom jde lépe při zkoušce povídat.

3. Vyhledávání důležitých informací

Do myšlenkové mapy zapisujete pouze tzv. klíčová slova. Nejlepší je, když na každou větev (to jsou ty  čáry v myšlenkové mapě) napíšete pouze 1 slovo – právě to klíčové, takže pro vás nejdůležitější, které vám připomene další detaily.  V myšlenkové mapě nenajdete žádnou „omáčku“, která by vás odváděla od toho, co je opravdu důležité.

4. Uspořádání souvislostí

To, že si v myšlenkové mapě uspořádáte informace tak, jak spolu souvisí, už víte. Je to další důležitá výhoda myšlenkových map. To, co s čím souvisí, je navíc v mapě vidět na první pohled.

Pomáhají k tomu větve, které mají trochu tvar šipek (postupně se každá větev zužuje) a navíc větve s nejdůležitější informací jsou nejsilnější a ty s detaily jsou postupně tenčí a tenčí. Jasně tedy na nich vidíte, odkud kam jaká informace směřuje a co s čím souvisí.

Navíc je dobré do mapy zakreslovat pro další grafické ujasnění souvislostí symboly a šipky. Například v případě, když spolu souvisí informace, kterou jste napsali do mapy vpravo nahoru a informace, která je u jiné hlavní větve, třeba vlevo dole. V tom případě si k nim často kreslím hvězdičky stejné barvy a hned je mi jasné, že tu je něco dalšího, co s informací, kterou mám vpravo nahoře souvisí a hned vidím i co to je.  Podobně můžete používat šipky.

K tomu nám dobře se v mapě orientovat, co s čím souvisí, pomáhají i barvy, protože související informace mají stejnou nebo podobnou barvu.

5. Přehledné poznámky

Přehlednost, to je to, co mě baví na myšlenkových mapách opravdu hodně. Podívám se na papír a vidím vše najednou. Do jedné mapy se mi vejde několik stránek textu. Vidím, co je důležité. Vidím, co s čím souvisí. K tomu mohu (a doporučuje se) přidat do mapy i ilustrační obrázky, při učení se hodí i vzorečky, náčrty… Vše se do ní vejde a přece se v tom vyznáte hned na první pohled.

Pomáhá k tomu i paprskovitý zápis informací, jakým do myšlenkových map vše zapisujete.

6. Lepší grafické uspořádání pro mozek

Náš mozek myslí paprskovitě, dobře si pamatuje obrázky, líbí se mu barvy… Toho všeho si v myšlenkových mapách užije víc než dost.

Obrázky upoutají mozek jako první. Než si stačí přečíst napsané informace, tak jsou pro něj takovou rychlou informací, o co v jaké části myšlenkové mapy jde. Barvy a symboly mu napoví, co s čím souvisí. Klíčová slova ho nezahlcují zbytečnostmi.

Jak jsem už psala, náš mozek myslí paprskovitě a přesně tak se do mapy informace zapisují – paprskovitě, do prostoru. Není to lineární zápis, na který náš mozek není „stavěný“. Sami víte, že když na cokoliv myslíte nebo nad něčím přemýšlíte, tak vám myšlenky lítají z jednoho konce na druhý. Chvíli přemýšlíte nad tím, pak vám do toho skočí myšlenka, která souvisí trochu s něčím jiným. A to souvisí i s další (určitě ne poslední) výhodou myšlenkových map:

7. Snadno můžete cokoliv dopsat

Nové myšlenky a asociace se do mapy velice snadno dopisují. Prostě namalujete další větev a na ni informaci napíšete. Kamkoliv.

Když se vám něco takového stane při psaní zápisků do řádků, často se vám tam už další text nevejde, musíte to vmačkávat, psát na bok… a špatně se v tom potom orientujete.

Lépe si vše pamatujete (8. výhoda navíc – ale ta nejdůležitější)

A to všechno vám pomáhá k tomu, že cokoliv se učíte z myšlenkových map, si lépe zapamatujete a hlavně rychleji při zkoušce vybavíte.

Tak co si jako první zkusíte zapsat do myšlenkové mapy a využijete tak jejich přednosti?

Nevíte, jak začít?

Pokud nevíte, jak přesně začít, stáhněte si zdarma videonávod JAK NA MYŠLENKOVÉ MAPY, je pro vás připravený v tomto odkazu >>>

jak na myšlenkové mapy
Helena Žahourová
Helena se specializuje na fungování paměti a ukazuje lidem, že si dokáží zapamatovat cokoli pomocí snadných a zábavných postupů.

Je autorkou dvou elektronických knih: 4 tipy, jak si už vždy pamatovat, kam jste dali klíče, kde máte mobil, pro co jdete... a Jak si lehce pamatovat díky jedné paměťové technice.

Více o Heleně si přečtěte zde >>>
Komentáře
  • E-book pro vás zdarma JAK SI PAMATOVAT, kam jste dali klíče, kde máte mobil, pro co jdete…
  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Procvičte si se mnou mozkové závity na facebooku: