„To snad není možný, já jsem to zase zapomněla! Vždyť přece nejsem tak stará, je mi teprve 30 (20, 40… – dosaďte si podle sebe). Já jsem fakt nemožná. Ach jo!“ Taky o svojí paměti čas od času (nebo i často) pochybujete?

Jak to, že si na špatnou paměť stěžujeme už jako studenti, maminky na mateřské nebo tatínci, kterým bylo nedávno 40, když zhoršující se paměť máme spojenou většinou s lidmi, kterým je třeba přes 60, 70 let?

Uklidním vás, většinou to není nic závažného a můžete to snadno vyřešit sami.

Jsou 3 nejčastější příčiny, proč si můžete stěžovat na svoji špatnou paměť:

1. Špatná pozornost

Když jde o takové situace, že nevíme, kde máme mobil, do jaké řady jsme si zaparkovali před supermarketem auto, jestli jsme vytáhli žehličku ze zásuvky, pro co vlastně jdeme do té lednice…, tak to není o paměti, ale o tom, že nedáváme pozor na to, co děláme.

Kdo jste si už přečetli můj e-book „4 tipy, jak si už vždy pamatovat…“, kde radím, jak předcházet těmto situacím (a podle vašich reakcí vám pomáhá), tak víte, že se to opravdu netýká paměti, ale toho, že děláme hodně věcí automaticky a myslíme při tom na úplně něco jiného.

Taky to znáte? Dělám večeři, chci si dojít do skříně pro rýži. V tom mi povídá něco syn z pokoje, musím se vyhnout našemu psímu miláčkovi, který se mi motá pod nohama, taky si zrovna vzpomenu, že už mi doprala pračka, no a toho žehlení mi nějak přibývá, s tím budu muset něco udělat, automaticky dojdu ke skříni, hele, ta kytka na skříni potřebuje zalít, skříň otevřu a… co jsem to v ní chtěla?

Takže ne špatná paměť, ale špatná pozornost!

No paráda, tak to jsem si oddechla! Vy taky?

2. Paměť má omezenou kapacitu

Myslíte si, že máte špatnou paměť, když si nepamatujete, co všechno vám babička říkala, že chce nakoupit? Nebo vám kamarádka pověděla několik termínů, kdy s vámi může jít do kina, ale vy si pamatujete jen ty dva poslední?

Vysvětlení je jednoduché – naše krátkodobá paměť má omezenou kapacitu. Prostě si najednou průměrně zapamatujeme maximálně 5 – 9 informací.  Ověřuji si to pokaždé na živém kurzu, když se klienti snaží zapamatovat nákup, který má 15 položek. Když nepoužijí některou z paměťových technik, tak si celý nákup nikdy nikdo nezapamatuje celý. Průměr 5 -9 zapamatovaných položek (informací) opravdu funguje.

Takže se s tím nedá nic dělat a jsem v pohodě, když si víc nezapamatuji?

Kdepak! Samozřejmě, že si můžete zapamatovat víc. Ale po dávkách. Když si celou tu hromadu informací, kterou si potřebujete zapamatovat, rozdělíte do menších porcí (nejlíp po 3 – 5 informacích – to je jistější), zapamatujete si toho víc. Nesmíte si to prostě chtít nalít do hlavy celé najednou.

No super, už vím, jak na to – další úleva 🙂

3. Špatně uložená informace

„Vždyť jsem to věděla. Jo, počkej, já vím, ale… nemůžu si vzpomenout.“ Víte, že to někde v té hlavě máte, ale teď si na to prostě nevzpomenete? Z hlavy se vám už skoro kouří a kde nic tu nic?

V tom případě mohlo nastat to, že jste si informaci do paměti špatně uložili. Ona tam je, jen ji nemůžete najít.

Málo nebo v nevhodném intervalu jste si ji opakovali a paměťová stopa pro tu vaši informaci, na kterou si chcete vzpomenout, není dostatečně „prošlapaná“. Málo jste si ji zafixovali.

Nebo jste se ji chtěli naučit memorováním, při kterém jste si pro ni v paměti vytvořili jenom jednu paměťovou stopu a ta se při stresu, že ji potřebujete zrovna teď honem v hlavě najít, díky stresovým hormonům vypnula. A vy nemáte jinou možnost, jak se k informaci dostat.  Vzpomenete si, až když stres pomine a vy už tu informaci nepotřebujete – třeba po zkoušce. To je už ale k ničemu, co? Nebojte se, i s tím se dá něco dělat.

Jak tomu předcházet?

Informace si opakujte ve správném intervalu (ten jsem vám popsala už v článku, kde jste se naučili, jak si pamatovat čísla) a ukládejte si je do paměti nejlépe tak, že si k informaci připojíte i zajímavý příběh, více smyslů (zrak, sluch, hmat…), emoce, obrazy a barvy. Potom budete mít pro jednu informaci více paměťových stop a v případě stresu, kdy se vám jedna stopa vypne, budete mít k dispozici ještě několik dalších, díky kterým si vzpomenete.

A je to. Stačí dodržovat těchto pár jednoduchých návyků a vaše paměť bude zase fungovat skvěle 🙂

Pro jistotou si je ještě zopakujeme (pamatujete – správné opakování je důležité):

• věnovat pozornost tomu, co dělám,
• dávkovat si informace k zapamatování po menších dávkách (po 3-5 informacích),
• správně si opakovat,
• učit se nové informace tím, že k nim přidáte příběh, smysly, emoce, obrazy a barvy.

Příště už budete vědět, jak na to, abyste si dobře pamatovali a nemuseli si stěžovat, že vaše paměť je příšerná. Gratuluji.

Nebo si myslíte, že je to pro vás moc nových informací najednou

a nezvládnete je sami zařadit do praxe? Že si na ně v tu kritickou chvíli nevzpomenete a i po přečtení článku si budete dál stěžovat na svoji špatnou paměť?

I na to jsem myslela a abych vám k dobré paměti a ke skvělému pocitu, že ještě vaše hlava určitě nepatří do starého železa, pomohla ještě víc,

připravila jsem pro vás kurz:

PRVNÍ POMOC PRO PAMĚŤ

• Po jednotlivých praktických krocích, které vám často nezaberou ani čas navíc, protože je můžete provádět během vašich běžných činností, si postupně upravíte svoje návyky , kterými si zlepšíte svoji vědomou pozornost a krátkodobou i dlouhodobou paměť.
• Dostanete snadný a hlavně konkrétní návod, na co se zaměřit, jak a co přesně udělat. Nebude to žádná suchá teorie, můžete se těšit na rychlé výsledky rovnou v praxi.

Navíc pro vás mám ke kurzu připravený DÁREK:

Prozradím vám, jaké příjemné každodenní činnosti ještě víc podpoří vaši dobrou paměť – dostanete pro sebe hned 6 skvělých tipů!

Klikněte zde na konci na odkaz a podívejte se, co na vás v kurzu čeká. Budete tak blíž tomu báječnému pocitu překvapení, co všechno si dokážete pořád zapamatovat 🙂  zde je odkaz na kurz >>>