Paměť v rozhlase – moje první zkušenost…a živě

český rozhlas a živé vysílání

Člověk má dělat pořád něco nového, aby si vytvářel nové spoje mezi mozkovými buňkami. Tohle ale na mě bylo moc! Opravdu. A při tom jsem musela za takovou příležitost poděkovat.

Byl konec února a v právě otevřeném e-mailu mě zvali do rozhlasového live pořadu Odpolední host. Čtu správně? Nechtěla jsem tomu věřit. Taková příležitost se neodmítá. Proto, i když se mi opravdu třásla ruka, napsala jsem odpověď, že jasně, určitě přijdu.

Celý měsíc jsem se na to snažila nemyslet, abych dokázala fungovat. Jsem strašná trémistka. Doléhat to na mě začalo asi 3 dny před. Myslela jsem, že nepřežiju. A jak to nakonec dopadlo?

No, přežila jsem 🙂

Český rozhlas živě

A myslím, že jsem lidem v éteru řekla dost zajímavého, co doteď nevěděli a co můžou pro svojí lepší paměť vyzkoušet. Měla jsem tu odkaz na záznam rozhovoru ze stránek Rozhlasu, ale bohužel archiv po určitém datu vymazávají a já jsem si nepořídila kopii… No nic, jsem poučena pro příště.

Takže místo audia, které jste si zde původně mohli poslechnout, jsem vám to nejzajímavější sepsala:

Jak si pamatovat jména

Důlěžité je spojit si jméno s něčím, co vám to jméno připomíná. Například moderátorka se jmenovala HANA ŠOBEROVÁ. Vymyslela jsem si z jejího jména příběh, kdy v rozhlase u moderátorů mohou pobývat různí ŠOtkové, kteří jim BERou a schovávají poznámky apod. A jeden takový šotek, kterému se jí zželelo, k ní právě přišel a povídá: „HA! NA.” a podává jí její ztracené poznámky k vysílání.

Na otázku, jak si zapamatuji jméno Jiří Plch. což byl při našem rozhovoru mistr zvuku, jsem řekla, že na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, tak se tam může najít i nějaký ten plch. No, proč ne, když je to hlodavec a ty mají hadi rádi, že ano?

Proč není trénování paměti jenom pro seniory

Ano, častý mýtus: trénování paměti=senior. A vlastně i mě přivedli k trénování paměti senioři, o které jsem jako zdravotní sestra pečovala. (Můj příběh, jak jsem se dostala k trénování paměti, si přečtěte zde >>>)

Ale hned na začátku jsem zjistila, že náš mozek má nejlepší fyzičku jen do 25 let! Tak to mě fakt překvapilo. A pak už je potřeba paměť, pozornost, rychlost myšlení apod. začít cvičit. A samozřejmě čím dřív, tím líp. Takže nejen senioři, ale už studenti posledních ročníků vysokých škol by měli začít s trénováním paměti. Jak dlouho jste vy ze školy? A cvičíte svoji paměť?

Jaká jsou rizika nových technologií

Znáte pojem Digitální demence? To se nám může stát, když díky moderním technologiím přestaneme používat svůj mozek. Paní moderátorka mi povídala, že se brání využívání nových vymožeností v autě, kdy za ní všechno možné hlídají automaty a počítače. Že si myslí, že tím nedostatečně zaměstnává svůj mozek. A má pravdu.

A nejsou to jen moderní technologie v autech, díky kterým používáme svůj mozek stále méně. Může to být i náš mobil, který máme všichni u sebe. Pak na něj fotíme to, co bychom si jinak museli pamatovat – třeba ordinační dobu lékaře, název knížky, která nás zaujala… Cokoliv si do něj můžeme napsat, zapnout upozornění, vyhledat informace na internetu…

Ale je jasné, že to, co nepoužíváme, to nám postupně slábne. Když nebudeme chodit, používat svaly, tak nám také zeslábnou a budou nás muset za chvíli vozit. Tak příště radši nějakou tu vymoženost vynechte a zapojte svoji hlavu – poděkuje vám.

Na co je dobrá meditace

Jak spolu souvisí meditace a paměť? Při meditaci se zklidníte. Předcházíte tím stresu, který náš mozek poškozuje. Myslím si, že to v dnešní době uvítá mozek každého z nás.

Navíc se zjistilo, že při meditaci se nám postupně zvětšuje mozková kůra. A tím zase předcházíme demenci. Takže samá plus pro to, začít meditovat.

Co jíst pro lepší fungování mozku

Víte, že našemu mozku chutnají samé dobroty? Tak třeba kvalitní vysokoprocentní čokoláda, skořice, maliny, borůvky, ořechy, meruňky… A nikomu to neříkejte, ale prý i červené víno – pro ženy 2 decky, pro muže i 4 🙂

Přesně o tom jsem vymyslela nejen pro vaše děti a vnoučata stolní hru, ve které pomůžou právě díky nasbíraným dobrotám Víle Zapomněnce nebo Čaroději Zapomnětlíkovi vrátit dobrou paměť. A nebojte se, víno tam pít nebudou. Hru najdete tady >>>

Proč se neučit memorováním

Klasická situace – při zkoušce si nemůžeme vzpomenout, i když jsme se to učili. A po zkoušce nám to samo naskočí. Proč to tak je?

Protože se učíme většinou jen memorováním. Jednu větu si opakujeme stále dokola. A díky tomu se nám pro tuto jednu informaci v mozku vytvoří jedna jediná tzv. paměťová stopa. Při zkoušce se začneme stresovat, při tom se nám do mozku vyplaví stresové hormony a ty nám tu jednu stopu rozpojí. A my si nevzpomeneme. Po zkoušce se uklidníme, paměťová stopa se opět spojí a my si vzpomeneme. Ale pozdě.

Když se naučíme pomocí paměťových technik, které využívají obrazy, příběhy smysly a emoce, tak máme pro jednu informaci v mozku více paměťových cest a i když se nám stane, že se dostaneme do stresu a vyplaví se nám stresové hormony, tak nám sice můžou jednu paměťovou stopu rozpojit, ale nám tam zůstane ještě několik dalších, díky kterým si vzpomeneme.

Cizí jazyky a nová metoda paní moderátorky

Když jsme si povídaly o tom, jak se učit cizí jazyky, přišla řeč i na známé kartičky. Já jsem říkala, že je nejlepší si na ně napsat rovnou sousloví nebo věty, které se často používají a rozmístit si je po bytě podle toho, kde jakou větu obvykle říkáme nebo k jakému místu ta věta patří. Například do koupelny k zrcadlu si dám větu: Čistím si zuby. apod.

Paní Šoberová přišla na to, že nám je pak může někdo z rodiny přeházet a my je pak musíme dát zase na správné místo. Prostě učení hrou.

Jak to máme s pamětí u nás doma

Ano, i na to přišla řeč. A jak to tedy u nás doma je? Syn i manžel byli u mě na kurzu, o paměťových technikách ví. Syn si občas klepe na čelo, když mu nějakou vytvořím, třeba když mi má jít něco nakoupit. No, postpubertální věk, co chtít jiného 🙂

A manžel? Ten si je umí vytvořit sám a někdy je i používá. Jako když jsme jeli z hor kvůli domluvenému kurzu na skok domů a s sebou zpátky na hory měl manžel zatím vyzvednout z domova 4 věci. A aby nic nezapomněl, vytvořil si paměťovou techniku.

A já taky – pro kontrolu. Samozřejmě, že paměťovou cestu z metody loci, kterou používám nejraději. Tam si tzv. ukládáme informace, které si chceme zapamatovat (tady věci, které chceme vyzvednout) na známou cestu, například cestu bytem.

Měl vyzvednout sněhové řetězy, které byly na paměťové cestě na rohožce, Kinedril – aby nebyly vchodové dveře pozvr….., ortézu, která se dívala v předsíni do zrcadla a mikinu, která byla navlečená v kuchyni přes židli.

Nezapomněl na nic!

A protože vím, že tato technika mi skvěle pomáhá v každodenním životě, sepsala jsem o Metodě loci praktickou příručku, abyste ji mohli používat i vy:

Metoda loci

Jak si lehce pamatovat díky jedné paměťové technice – podívejte se,  co všechno si díky ní můžete pamatovat v odkazu zde >>>

No, na jeden rozhovor toho bylo docela dost, že ano?

A co zajímá nejvíc vás? Co jste ještě nevěděli? Co z toho všeho teď zkusíte používat?

Helena Žahourová
Helena se specializuje na fungování paměti a ukazuje lidem, že si dokáží zapamatovat cokoli pomocí snadných a zábavných postupů.

Je autorkou dvou elektronických knih: 4 tipy, jak si už vždy pamatovat, kam jste dali klíče, kde máte mobil, pro co jdete... a Jak si lehce pamatovat díky jedné paměťové technice.

Více o Heleně si přečtěte zde >>>
Komentáře
  • E-book pro vás zdarma JAK SI PAMATOVAT, kam jste dali klíče, kde máte mobil, pro co jdete…
  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Procvičte si se mnou mozkové závity na facebooku: