Pro co zapomenutého se vracíte zpátky domů?

„Tak ahoj, já jdu.“ Říkám doma synovi, když se chystám na nákup. Obouvám se, zavřu za sebou domovní dveře a jdu k autu. Aha, já nemám klíče od auta! Zpátky domů, otevřu dveře a: „To jsem ještě já, zapomněla jsem si klíče od auta.“ Vezmu si z věšáčku u dveří klíče a: „Ahoj, tak já zase jdu.“

Sednu do auta, dojedu do města, zaparkuju před  supermarketem a vzpomenu si, že jsem se chtěla domluvit před nákupem ještě s manželem, co chce dokoupit na večerní grilování. Aha, mobil zůstal v obýváku na stole. Ach jo, tak to budu muset vymyslet sama a doufat, že mu nebude nic chybět.

Máte taky podobnou zkušenost?

Zapomínáte si vzít, když odcházíte z domova, něco s sebou, co potom potřebujete? Čím to je? Ano, většinou naší roztržitostí, nevěnujeme se dostatečně tomu, co děláme nebo co chceme udělat, naše pozornost je malá nebo zaměřená na něco jiného, než teď zrovna děláme.

Takže rada, jak zapomínání věcí předcházet, je jasná, ne? Samozřejmě, soustředit se na konkrétní okamžik je nejdůležitější, ale můžeme si třeba zrovna při odchodu z bytu vypomoct tím, že si budeme říkat, kam jdeme, co tam budeme dělat, co k tomu budeme potřebovat. Pěkně postupně si vybavíme, co, kde, jak, s čím…

Nebo si pomůžeme velice snadno paměťovými technikami.

A to nemusíme zrovna znát jejich konkrétní názvy a pravidla. Stačí, když si vytvoříme seznam věcí, které potřebujeme s sebou, když odcházíme z bytu a z nich si vymyslíme zajímavý příběh. Většinou bývají nejdůležitější mobil, doklady, peněženka a klíče. A co teď s tím?

Představíme si třeba, když odcházíme z bytu, jak je místo vchodových dveří velký mobil. Najednou zazvoní, celý se tím otřese a na jeho obrovském displeji se objeví fotka policajta. Ten najednou obživne, chce vás nekompromisně před vaším odchodem z bytu zkontrolovat a chce po vás doklady: „Vaše doklady, prosím.“

Z mobilu natáhne ruku a čeká, až mu je ukážete. Vy je nemůžete najít a on po vás žádá peníze na pokutu. Nejdřív mu je nechcete dát, ale když nepovolí, zaplatíte mu. A on vás překvapí a za odměnu vám podává vaše klíče od bytu.

Jak si příběh uložit do paměti…

…tak, abyste si ho vybavili vždy, když budete odcházet z bytu?

Nejdůležitější je vžít se pořádně do děje. Klidně si při tom zavřete oči. Budete se lépe soustředit a snadněji si všechno představíte.

Vidíte před sebou ten fakt obrovský mobil místo dveří? Slyšíte jeho zvonění? Vidíte, jak vibruje? A vidíte, jak se najednou rozsvítil displej a z něj na vás kouká policista? Jak se tváří? Je zamračený a přísný? Chce po vás doklady – slyšíte tu větu? Jak vám zní?

A co ta ruka, kterou k vám natahuje? Jeho ruka fakt z toho displeje vystupuje?! Jak se cítíte, když nevíte, kde máte doklady? Vidíte sebe, jak je hledáte po kapsách? A jaký máte pocit, když po vás chce peníze? Neradi je dáváte, že ano?

Slyšíte cinkot vašich klíčů, které vám policista dal za odměnu? Vidíte, jak je má v ruce? A co říkáte na jeho výraz obličeje, když vám nakonec udělal radost? Saháte už po klíčích? Máte je v ruce?

Představte si všechno několikrát za sebou, dejte do toho emoce, využijte všech možných smyslů, nechvátejte na sebe.

Mozek si totiž všechno ukládá pomocí obrazů, potřebuje k tomu i prožívané emoce a zapojení co nejvíce smyslů. Čím bude vaše představa intenzivnější, tím snadněji si ji v případě potřeby vybavíte.

Samozřejmě je důležité i opakování.

Když si teď příběh vymyslíte a jenom jednou představíte, můžete ho zapomenout jako cokoli jiného. Opakování je důležité i u mnemotechnik, ale při důkladné představě a správném opakování, si všechno vždycky vybavíte a vzpomenete si na mobil, doklady, peníze i klíče.

Může se vám to zpočátku zdát zdlouhavé, ale vlastně jde jen o několik minut, kdy si příběh vymyslíte a několikrát intenzivně představíte a pak si už z toho nikdy nic nezapomenete vzít s sebou.

A co když budete chtít s sebou i deštník nebo klíčky od auta? Nebo půjdete na cvičení a potřebujete ještě věci do sportovní tašky? Nebo jdete jen vyvenčit psa? Vymyslete si svoje příběhy pro nejčastější případy, kdy odcházíte z domova.

Když jdete venčit psa, může vás ve vašem příběhu překvapit třeba právě váš pes, jak táhne domů na vodítku lva. Ten lev strašně s vodítkem cloumá, ale aby u vás doma nenašlapal, má už na nohách igelitové sáčky. To se mu taky nelíbí, divně s nimi našlapuje a strašně to šustí. Ale váš pes ho chce uchlácholit psími pamlsky, které mu dává před jeho čumák.

No a pak už je jenom potřeba, abyste si uvědomili, kam vlastně jdete a podle toho si vybavíte příběh, který k tomu účelu máte vymyšlený. Ale je jasné, že bez trochy soustředění na to, kam vlastně jdete a co chcete dělat, to prostě nepůjde 😉

Jo a znáte úžasnou mnemotechniku při odchodu z domu, co se dostala i do známé české komedie? Máte od Tří králů nade dveřmi napsané křídou K+M+B? Tak se na to vždycky podívejte a už nikdy nezapomenete Klíče + Mobil + Brýle 🙂